Přeskočit na obsah

Otužování a astma

Astma a otužování je téma plné zdánlivých paradoxů. Studený vzduch spouští bronchospasmus — ale studená voda může být jiná situace. A možná dokonce prospěšná.

Jan Pospíšil

Zdravotní upozornění: Obsah této stránky je populárně-naučný a nenahrazuje lékařské doporučení. Před zahájením otužování konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem.

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest s epizodami bronchospasmu — záchvatovitého zúžení průdušek. Studený vzduch je jedním ze známých triggerů. Přesto mnozí astmatici otužují — a někteří hlásí zlepšení příznaků. Jak to vysvětlit?

Studený vzduch jako trigger bronchospasmu

Studený suchý vzduch drážní dýchací cesty přímým fyzikálním mechanismem: inhalovaný vzduch musí být ohřán a zvlhčen v dýchacích cestách. Při rychlém dýchání (zátěž) nebo studeném vzduchu nestačí dýchací cesty vzduch upravit — výsledkem je podráždění bronchiální sliznice a bronchospasmus u citlivých jedinců.

Proto je exercise-induced asthma (bronchospasmus vyvolaný zátěží) problémem zejména u zimního sportu (běžky, krasobruslení) — kombinace vyšší ventilace a studeného vzduchu.

Studená voda versus studený vzduch — klíčový rozdíl

Otužování studenou vodou je jiná situace než dýchání studeného vzduchu:

  • Studená voda: nestudíte vzduch, který dýcháte (pokud se vyhýbáte ponoření hlavy a nenamáčíte se v zimě na větru). Bronchiální dráha není přímo drážděna.
  • Studený vzduch při koupání venku: dýchání v chladném prostředí při namočení a větrném počasí může bronchiální dráhy dráždit.

Praktický důsledek: sprcha ve vytápěné koupelně je pro astmatika rizikovějším způsobem zátěže než koupání v přírodní vodě za bezvětří s teplým vzduchem. Ale zimní koupání v mrazu s intenzivním dýcháním studeného vzduchu riziko zvyšuje.

Výzkum: otužování a astma

Přímý výzkum otužování (cold water immersion) u astmatiků je velmi omezený. Existující data jsou smíšená a pochází z malých studií nebo observací:

  • Některé observační studie naznačují, že pravidelní zimní plavci hlásí méně respiračních infekcí — potenciálně prospěšné pro astmatiky, kde infekce jsou běžným triggerem.
  • Finské studie o saunování (střídání horka a chladu) popisují různorodé efekty na asthmatické příznaky — u části pacientů zlepšení, u části bez efektu.
  • Neexistuje dostatečný důkaz pro doporučení otužování jako léčby astmatu.

Bezpečnostní pravidla pro astmatiky

Pokud chcete otužovat a máte astma, dodržujte tato pravidla:

  • Inhalátor vždy při ruce: reliéfní bronchodilatátor (Ventolin nebo ekvivalent) musí být dostupný okamžitě. Nechte ho u oblečení, ne v autě.
  • Premedikace dle doporučení lékaře: pokud lékař doporučí profylaktický inhalátor před zátěží, platí i před otužováním.
  • Vyhnout se otužování v době exacerbace: při akutním záchvatu, infekci nebo zvýšené potřebě reliéfního inhalátoru otužování odložte.
  • Dýchání nosem: nos ohřívá a zvlhčuje vzduch lépe než ústa. Nosní dýchání snižuje bronchiální dráždění.
  • Vyhýbat se kombinaci mrazu a intenzivní ventilace: klidné koupání s normálním dýcháním je jiné než intenzivní výkon v mrazu.
  • Nikdy sami: bronchospasmus v přírodní vodě je nebezpečný.

Závěr — individuální přístup

Astma nevylučuje otužování, ale vyžaduje individuální posouzení. Kontrolované astma s dobrou compliance na medikaci a znalostí vlastních triggerů je jiná situace než nestabilní astma s častými záchvaty.

Konzultujte svého pneumologa nebo alergologa a sdělte mu konkrétní formu otužování, kterou zvažujete.

← Zpět na Chronická onemocnění

Jan Pospíšil

Autor

Jan Pospíšil

Skoro 10 let otužilec, 7 let organizátor kurzů, instruktor Otužilecké akademie, zakladatel OTUŽKO.

Více o autorovi