Zdravotní upozornění: Obsah této stránky je populárně-naučný a nenahrazuje lékařské doporučení. Před zahájením otužování konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem.
Otužování a kardiovaskulární systém mají složitý vztah. Na jedné straně jsou dobré zprávy: podle britské kardiologické nadace BHF může pravidelné plavání ve studené vodě lidem v dobrém zdraví zlepšit krevní tlak a hladinu tuků v krvi. Na druhé straně: akutní reakce na studenou vodu je pro kardiovaskulární systém intenzivní stres — a pro část lidí nebezpečný.
Co se stane s tlakem při ponoření do studené vody
Ponoření do studené vody spustí chladový šok: prudce se zrychlí dýchání i tep a stoupne krevní tlak. Srdce tak musí pracovat víc než obvykle, a čím studenější voda, tím víc. Takto reakci popisují článek AHA News i BHF.
- Krevní tlak: cévy v kůži se stáhnou, odpor v cévách stoupne a s ním systolický i diastolický tlak. Přehled Ikäheimo (2018) shrnuje pokusy se zdravými lidmi, kterým se kůže ochlazovala studeným vzduchem nebo chlazením obličeje, končetin či celého těla. Systolický tlak v nich stoupl o 5–30 mmHg, diastolický o 5–15 mmHg. Ve vyšším věku bývá vzestup větší.
- Srdeční tep: v prvních vteřinách se zrychlí. Při prvním ponoření do vody o 10 °C měli zdraví muži v pokusu Tiptona a kolegů během prvních 30 sekund tep v průměru 128 úderů za minutu. Když se ponoříte i s obličejem a zadržíte dech, potápěcí reflex tep naopak zpomaluje.
- Srdeční rytmus: podle BHF studená voda zvyšuje hladinu stresových hormonů a s ní riziko poruch srdečního rytmu, možná i zástavy srdce.
Kolik přesně tlak stoupne při ponoření celého těla do studené vody, záleží na teplotě vody i na člověku. Jednotné číslo citované zdroje neuvádějí.
Přehled Ikäheimo (2018) dále uvádí, že u lidí s vysokým tlakem zatěžuje chlad srdce a cévy stejně nebo víc než u zdravých, jenže tlak stoupá z vyšší výchozí hodnoty. Při čtvrthodině v mrazu −10 °C, kdy chlad působil hlavně na obličej, vystoupal u některých neléčených lidí s mírnou hypertenzí systolický tlak krátce přes 200 mmHg. Léky na tlak snižují jeho výchozí hodnotu, reakci na chlad ale neztlumí.
Absolutní kontraindikace
Při těchto stavech je otužování kontraindikováno bez výjimky, dokud není stav kontrolován a lékař nedá souhlas:
- Nekontrolovaná hypertenze (systolický nad 160 nebo diastolický nad 100 mmHg bez medikace nebo při selhávání medikace)
- Nedávný infarkt myokardu (méně než 6 měsíců) — srdce ještě nezhojilo ischemické poškození a stresový stimulus může vyvolat opakování
- Maligní arytmie: zejména komorová tachykardie, fibrilace komor v anamnéze nebo Wolff-Parkinson-White syndrom
- Těžká stenóza aortální chlopně: obstruované levé výtokové cesty nemohou kompenzovat zvýšenou periferní rezistenci
- Srdeční selhání dekompenzované: jakékoli stadium při nestabilním průběhu
Relativní kontraindikace — konzultujte lékaře
Tyto stavy nevylučují otužování automaticky, ale vyžadují individuální posouzení a kardiologický souhlas:
- Kontrolovaná hypertenze na medikaci: pokud je tlak dobře kompenzován a lékař souhlasí, otužování je možné. Začněte chladnou sprchou, ne ledovou koupelí, a teplotu bez porady s lékařem dál nesnižujte (postup níže).
- Stabilní angina pectoris: ischemická choroba srdeční bez nedávné příhody. Individuální posouzení kardiologem.
- Fibrilace síní kompenzovaná: záleží na etiologii, antikoagulační terapii a stabilitě rytmu.
- Srdeční selhání kompenzované (NYHA I–II): konzultace kardiologa povinná.
- Věk nad 65 let bez předchozího otužování: termoregulační mechanismy jsou méně efektivní, reakce na chlad méně předvídatelná.
U srdečních onemocnění z tohoto seznamu platí i po souhlasu kardiologa přísnější start než u hypertenze: voda 26–33 °C, viz další oddíl.
Jak začít a jak sledovat svou reakci na chlad
Postup se liší podle toho, jestli máte srdeční onemocnění, nebo léčenou hypertenzi bez něj. V obou případech až se souhlasem lékaře.
Se srdečním onemocněním: voda 26–33 °C
Britská kardiologická nadace BHF uvádí podle asociace fyzioterapeutů v kardiorehabilitaci (ACPICR), že lidem se srdečním onemocněním je nejbezpečnější voda 26–33 °C. To je teplota vyhřívaného bazénu, ne přírodní vody. Chladnější voda podle BHF zvyšuje hladinu stresových hormonů a s ní riziko poruch srdečního rytmu. Začněte proto ve vodě 26–33 °C a do chladnější jděte jen se souhlasem kardiologa. Doporučení se týká plavání, o studené sprše BHF nepíše.
S léčenou hypertenzí bez srdečního onemocnění
- Začněte chladnou sprchou (18–20 °C), ne ledovou koupelí. Sledujte, jak na ni reagujete.
- Měřte tlak před otužováním a po něm prvních několik týdnů. Pokud po studené sprše trvá zvýšený tlak více než 20 minut, poraďte se s lékařem.
- Teplotu dál nesnižujte na vlastní pěst. Léky snižují výchozí hodnotu tlaku, jeho vzestup v chladu ale neztlumí (přehled Ikäheimo 2018). Studenější sprchu nebo ponoření proberte s lékařem.
- Nikdy sami v přírodní vodě.
Při jakýchkoli příznacích arytmie, bolesti na hrudi, dušnosti nebo náhlé závrati otužování okamžitě ukončete a vyhledejte lékařskou pomoc, při bolesti na hrudi volejte 155.
Dlouhodobý efekt na kardiovaskulární zdraví
Tělo si na chlad postupně zvyká a chladový šok se s opakováním zmírňuje. Ve zmíněném pokusu Tiptona a kolegů stačilo šest tříminutových ponoření do vody o 15 °C a tep v prvních 30 sekundách ve vodě o 10 °C klesl ze 128 na 109 úderů za minutu. Útlum vydržel nejméně sedm měsíců. Zlepšení krevního tlaku a krevních tuků, o kterém píše BHF, se týká lidí v dobrém zdraví, kteří plavou ve studené vodě pravidelně.
Přínos stojí na postupnosti a přiměřené intenzitě. Prudké ponory bez předchozího zvykání přinášejí hlavně riziko. Více o benefitech: Kardiovaskulární systém — benefity.
Otužování při nachlazení
Při jakýchkoli příznacích nemoci, i při lehké rýmě, otužování vynechejte. Kardiovaskulární zátěž kombinovaná s infekční zátěží je nevhodná. Počkejte, dokud se plně neuzdravíte, a pak začněte kratší dobou. Podrobně v článku Otužování při nemoci.
Zpět na přehled: Všechna rizika otužování.