Vodní nádrž Husinec

Vodní nádrž Husinec vznikla mezi roky 1934 a 1940 přehrazením Blanice mezi Husincem a Záblatím. Stavba byla dokončena uprostřed druhé světové války; projekt podepsal Ing. Emil Štěrba z Berouna a kámen na zděnou gravitační hráz se vozil 2,5 km lanovkou z lomu Kobylí hora u Prachatic. Hráz je 197 m dlouhá a 27 m vysoká.

Po druhé světové válce vznikla u nádrže úpravna vody a Husinec se stal zdrojem pitné vody pro Prachatice a okolí. Současně slouží k regulaci povodní na Blanici a pohání Kaplanovu turbínu o výkonu 630 kW. Správcem je Povodí Vltavy, s. p., závod Horní Vltava.

Pro otužilce nádrž nepřichází v úvahu — v celém vzdutí Blanice (cca 3,5 km proti proudu) platí pásmo hygienické ochrany vodního zdroje I. stupně a zákonný zákaz vstupu do vody. Otužilecká komunita na Prachaticku se přirozeně přesouvá k volně přístupným úsekům Blanice pod hrází (Strunkovice, Bavorov), případně na Otavu nebo Volyňku. Po koruně hráze paradoxně vede silnice Prachatice–Husinec a místo se dá obejít po značených cestách, ale vstup do vody je trestně postižitelný.

Dostupnost: Autem z Prachatic (~7 km) nebo Husince (~2 km). Po koruně hráze vede silnice II/144 Prachatice–Husinec, dostupná autem celoročně.

Parkování: Bezplatné odstavné plochy podél silnice u hráze. Žádný oficiální parkovací areál — místo není rekreační destinací.

Hráz a značené trasy okolo jsou přístupné celoročně. Pro otužování i obyčejné koupání místo nevhodné — vstup do vody je v ochranném pásmu vodního zdroje zakázán bez výjimky.

VN Husinec není a nikdy nebyla registrovaným koupalištěm. Slouží jako vodárenský zdroj a zákaz koupání plyne přímo z vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) a vyhlášky o ochranných pásmech vodních zdrojů. KHS Jihočeského kraje zde koupací profil neeviduje a kvalitu vody pro rekreaci nemonitoruje.