Přeskočit na obsah

Hypotermie při otužování — rozpoznání a první pomoc

Kdy třes přestane být normální a stane se varovným signálem. Jak rozpoznat hypotermii a co dělat.

Jan Pospíšil

Zdravotní upozornění: Obsah této stránky je populárně-naučný a nenahrazuje lékařské doporučení. Před zahájením otužování konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem.

Hypotermie je stav, kdy jádrová teplota těla klesne pod 35 °C. U otužování jde o riziko reálné, ale většinou se mu dá předejít. Podstatné je rozpoznat příznaky včas — a vědět, co dělat.

Důležité upozornění: hypotermie u otužování zpravidla nenastává ve vodě, ale po výstupu z vody vlivem after-dropu. Viz After-drop.

Stupně hypotermie

Mírná hypotermie (35–32 °C)

Nejčastěji se vyskytující stupeň u otužilců. Tělo ještě aktivně bojuje:

  • Intenzivní třes (svalová termogeneze)
  • Zrychlené dýchání a srdeční tep
  • Horší jemná motorika prstů (obtíže s knoflíky, zavázáním tkaniček)
  • Bledá kůže, husí kůže
  • Subjektivní pocit chladu a diskomfortu
  • Mírné zpomalení myšlení

Prognóza: při správném zahřívání rychlá a úplná úprava bez trvalých následků.

Střední hypotermie (32–28 °C)

Závažný stav — volat záchranku nebo zajistit rychlý transport do nemocnice:

  • Třes ustupuje nebo mizí (tělo vyčerpalo rezervy) — nebezpečné znamení
  • Výrazná zmatenost, dezorientace, pomalá nebo nesrozumitelná řeč
  • Ztráta koordinace, pády
  • Apatie, nezájem o pomoc, paradoxní svlékání
  • Zpomalený srdeční tep a dýchání

Těžká hypotermie (pod 28 °C)

Životně ohrožující stav. V kontextu otužování krajně vzácný — vyžaduje extrémně dlouhou expozici nebo extrémně studenou vodu. Okamžitá záchranná pomoc:

  • Ztráta vědomí nebo kóma
  • Velmi pomalý nebo hmatatelně nepravidelný pulz
  • Minimální nebo žádné dýchání
  • Svalová rigidita
  • Fibrilace komor

Poznámka: těžká hypotermie může napodobovat smrt. Platí zásada: „nikdo není mrtvý, dokud není teplý a mrtvý“ — KPR pokračujte až do předání záchranné službě.

Tabulka příznaků

Stupně hypotermie podle teploty jádra: příznaky a co dělat
Teplota jádraStupeňKlíčové příznakyAkce
37–35 °CNormální → mírnáTřes, studené ruce, zpomalené myšleníVyjít z vody, zahřát pomalu
35–32 °CMírná hypotermieSilný třes, horší motorika, zpomalené myšleníZahřát aktivně, sledovat stav
32–28 °CStřední hypotermieTřes mizí, dezorientace, apatieVolat záchranku, izolovat od chladu
pod 28 °CTěžká hypotermieZtráta vědomí, rigiditaKPR, záchranná služba okamžitě

První pomoc při hypotermii

Mírná hypotermie

  1. Přesuňte osobu z chladu a větru
  2. Odstraňte mokré oblečení, nejlépe v závětří nebo v teple, a chraňte před dalšími tepelnými ztrátami
  3. Zabalte do suchých přikrývek nebo do spacího pytle; zdroj tepla (termofor, zahřívací sáček) přiložte přes tenkou vrstvu na hrudník, do podpaží a na záda
  4. Teplý nápoj, pokud je osoba při vědomí a schopna polykat
  5. Sledujte stav každých 5–10 minut
  6. Když třes ani po 30 minutách zahřívání v teple neustupuje, volejte 155; stejně tak hned, jakmile se přidá zmatenost, nesouvislá řeč nebo třes ustane, přestože osoba pořád není teplá

Střední a těžká hypotermie

  1. Volejte záchrannou službu (155 nebo 112) okamžitě
  2. Minimalizujte pohyb postiženého — pohyb může způsobit fibrilaci komor
  3. Izolujte od chladu a přiložte zdroj tepla na hrudník, do podpaží a na záda; nedávejte postiženého do horké vody ani nezahřívejte končetiny — riziko náhlé vazodilatace a oběhového kolapsu
  4. Pokud není při vědomí a nedýchá — zahajte KPR
  5. Nepodávejte nic k jídlu ani pití

Jak hypotermii poznat u sebe i u druhého a co udělat hned, shrnuje stránka Hypotermie: rozpoznat u sebe i u druhého.

Časové limity dle teploty vody

Tabulka je orientační — individuální tolerance se výrazně liší dle tělesného tuku, trénovanosti a zdravotního stavu:

Orientační maximální čas ve vodě podle teploty pro začátečníky a pokročilé
Teplota vodyZačátečníkPokročilý
15–18 °C3–5 min10–20 min
12–15 °C2–4 min8–15 min
10–12 °C1–3 min5–10 min
6–10 °Cnejvýš 1 min3–7 min
5–6 °CNedoporučujeme1–4 min
Pod 5 °CNedoporučujeme1–4 min

Proč začátečníkům pod 6 °C ne: první ponoření spouští chladový šok, tedy lapání po dechu, zrychlené dýchání a tep, a u člověka bez adaptace je nejsilnější. V pokusu Tiptona a kolegů šest tříminutových ponoření do vody 15 °C snížilo dechovou frekvenci v prvních 30 sekundách ponoření do 10 °C zhruba na polovinu a efekt vydržel přes půl roku. Do takové vody proto až po podzimu pravidelného otužování, kdy voda chladne postupně. Řeky v Česku klesnou pod 5 °C typicky kolem 26. listopadu (studie z měření ČHMÚ). Začátečníkem tu myslíme člověka bez pravidelné adaptace v posledních týdnech.

Hlavní pravidlo: vyjděte z vody dříve, než dosáhnete limitu. Tělo potřebuje rezervu pro zahřívání — after-drop způsobí, že teplota jádra klesne ještě po výstupu.

Kdo je nejvíce ohrožen

  • Začátečníci (neznalost after-drop efektu)
  • Osoby s nízkým podílem tělního tuku (méně tepelné izolace)
  • Osoby s poruchou funkce štítné žlázy — viz Štítná žláza a otužování
  • Starší osoby (snížená termoregulace)
  • Alkohol před koupelí (potlačuje třes a zhoršuje termoregulaci)

Zpět na přehled: Všechna rizika otužování.

Jan Pospíšil

Autor

Jan Pospíšil

Skoro 10 let otužilec, 7 let spoluorganizátor kurzů, zakladatel e-shopu OTUŽKO a webu Otužování.cz.

Více o autorovi